Podfuk jménem O2 internet a AnyData modem za 10 000 Kč
Nepříliš popsaný mistrovský kousek polistopadového managementu společnosti O2 podfukem je i není. S určitostí to byl ale jeden ze zlatých valounů, před akvizici se společností Telefónica. Standardní smlouva, několik malým písmem hustě popsaných stran. Kdo to četl narazil na zmínku o agregaci 1:50. Společnost O2 u služby CDMA internet ale neuvedla rychlost přípojky. Podobně jako u pevných přípojek, se všeobecně vědělo, že „to běží“ rychlostí až 2 nebo 3MB/s. Pro porovnání, běžná rychlost kabelového připojení UPC bylo ve stejné době 10MB/s, technologie ADSL umožňovala brouzdat rychlostí 2 až 5MB/s. Ve městech.
Mimo města byla situace jiná. Kabelový internet tam neexistoval, ADSL s narůstající vzdálenosti od SLAM fungovalo pomaleji, špatně nebo vůbec. V počátcích digitalizace tak měl problém s připojením k internetu praktický každý mimo město nad 10 000 obyvatel. Jednalo se o desetitisíce uživatelů.
A tady někde se v O2 zrodil nápad. Společnost si pořídila licenci k NMT pásmu, které pamatovalo ještě kufříkový mobil Nokia Talkman o váze 5kg. Na frekvenci 450MHz pak společnost rozběhla nový produkt, mobilní CDMA internet. Mobilní internet to sice byl, mobilní telefon s dotykovým displejem a prohlížečem v té době samozřejmě neexistoval. Veškeré „datové“ přenosy obstarávala technologie WAP. Pomocí speciálního kódu či přednastaveného menu pak bylo možné získat Informaci o počasí či sportovní výsledky. Nikdo si to tedy nepořizoval jako mobilní ale pouze jako pevný internet vzduchem. Později přišlo GPRS.
Pro připojení byl podobně jako u DSL potřeba modem. Aby to nevypadalo jako vzkříšení mrtvé technologie, O2 kdesi na východě vykoupila staré zásoby nadprodukce a i když si modemy nenechala opatřit vlastním logem, postarala se o to aby nešlo identifikovat o jakou značku a model modemu se jedná.
To, že šlo o svého času v Asii hojně používaný modem AnyData za pár stovek, bylo možné zjistit až po zhruba třech letech, díky společnosti U:Foun, která pokračovala ve spanilé jízdě pásmem 450MHz a naštvala zbytek neinformovaných uživatelů. U:Foun nabízel internet na stejné technologii bez smlouvy, no novější AnyData modem stál pouze zhruba 1/3 částky.
A v čem spočívala podstata triku? O2 sic ve smlouvě poctivě uvedla agregaci 1:50, načež ale neuvedla minimální garantovanou rychlost. Pokud někdo chápal co u připojení u internetové přípojky agregace je, mohl si to přeci spočítat. Jedinou informací tedy byla rychlost modemu (až 3Mb/s) a reference od uživatelů, kteří v diskuzích na internetu uváděli rychlost 1 až 2 MB/s. Což byla pro běžné prohlížení obsahu internetu dostatečná rychlost. Zhruba půl roku po podepsání smlouvy přípojka skutečně dosahovala uvedených hodnot. Pak se ale něco změnilo a a další rok a půl byl internet s rychlosti 0.1 Mb/s naprosto nepoužitelný. Smlouvu bylo O2 ochotno ukončit pouze v případě, že zákazník zaplatil smluvní cenu za poskytnutý modem.
Těch požadovaných 10 000 Kč byla po roce 2005 často čistá měsíční mzda 🙂
Zdroj https://notebook.cz/clanky/prislusenstvi/2006/anydata-Adu-e100h
Zdroj https://web.archive.org/web/http://obchod.ufon.cz/cs/u-fonuv-fofr-internet
Zdroj: Korespondent